HaAarosak

a také mraky trochu více šedivé, sugestivní hudba, a pachuť sušenky..a chuť na pivo, a fotbal. myšlenkami i očima jsem hltal proudy poezie a nebyla ona letní noc který voní a kdy umírají sny byla trochu chladná a vlastně sebou nejistá jindy ale byly poznat záblesky absolutna ano byly tam ach nevěřte a na nárožích zas pokaždé postávaly dávné životní touhy a chování automatické nebo minimálně podle pudů a ty touhy si šeptaly dnes nás zase d

neptám se po důvodu zda je opravdu má cenu přispívat do tohoto deníku,   dnešní den byl jako horská dráha v americkém lunaparku, kde nemají cukrovou vatu. naše kapela neudělala žádný progres ale ani regres. v pondělí píšu maturitní písemku. uf, sklouzávám k teatrálním konstatováním dějů ze života. nuže radši něco z teatrální poezie, která je dnes aktuální, ale nemá valnou hodnotu. a jaro bylo  rozpuku a já nikdy neumíral a um

tak se jmenuje naše nově založená kapela. původně jsem dnes vůbec nechtěl psát zapis do journalu (deníčku), ale tak proč ne, i když si myslím že zapisování čehokoliv nemá smysl, a když už tak jen pro mě. ale zpět k naší kapele, byla založena tuto středu, v baru neighbrhood (nevím jak se to píše..), společně s gogym, řízkem, a taky ještě hanou a to díky alešce, který má neuvěřitelně silný stisk stehen a za to bych jí (v